Ve středu ráno jsme měli ve schránkách letáček psaný hůře srozumitelnou češtinou.

Nejdříve jsem si myslel že upozorňuje na to, že jsem se v minulosti stal obětí drobné kriminality místního gangu výrostků, ale pak mi par lidí volalo a řeklo že onen anonym tím chtěl spíše říct, že jsem já ten zločinec a kriminálník.

V dnešní technologicky pokročilé době a také době rozjíždějícího e-govermentu je otázkou pár kliků vyžádat si výpis z rejstříku do datové schránky a pro zajímavost nechávám na konci článečku k nahlédnutí.

I když, i kdybych byl odsouzený zločinec, měl bych stále volební právo i právo mluvit o volbách.

Také bych rád utnul veškeré spekulace o tom kdo to mohl být.

Podle mého názoru to nebyl nikdo z kandidátů, letáček je psaný opravdu dost kostrbatou češtinou, význam letáčku mi trvalo chvíli pochopit, buď to bylo nějaké dítě(rodiče můžou pro zajímavost zkontrolovat zásobníky s papírem u tiskáren), nebo někdo se sníženou inteligencí, nebo prostě nějaký útok cizí mocnosti s cílem otestovat nějakou novou diverzní zbraň.

Lukovańáci…. Volte podle sebe.

Touto větou končí letáček a má naprostou pravdu!

Když jsem s drbnou v srpnu začínal, děsilo mě jak malý zájem o volby lukovaňáci projevují přestože se jedná o největší změnu v dění Lukovan za posledních X let a nikdo pomalu nevěděl kdo kandiduje, nikdo to neřešil a všem to bylo jedno.

Nyní vesnice bouřlivě diskutuje a že se o volby zajímá podstatná část Lukovan dává najevo i onen anonym a to je dobře!

A taky je vysokým zhodnocením mé dvouměsíční práce.

I na celonárodní úrovni vznikají podobné projekty, s podporou veřejných peněz a za pomoci českých akademiků, například www.volebnilavicka.cz , které ale zveřejňují jen kandidáty v obcích nad 1000 obyvatel a podařilo se jim získat vyjádření od 500 kandidátů z 200 obcí, což je mizivé procento těch, co kandidují.

Zatímco na drbně je již nadpoloviční přehled a možná ještě přibudou kandidáti na poslední chvili.

Protože s některými jsem domluven, jen si musí najít čas.

To vše se mi povedlo s investicí pár desetikorun a trochou volného času.

Ostatně, zastupitele, kteří nastoupí v novém volebním období čeká daleko více obětí.

Až v pátek přijdete k volbám, bude to jen na vás, na vašich znalostech, pocitech a preferencích.

U komunálních voleb v takto malé obci nemá asi cenu přemýšlet jestli jsem levičák, pravičák nebo středař, ale zaměřit se na své preference co je pro mě nejdůležitější.

Pro mě osobně jsou preference tyto:

Vybudovat funkční kanalizaci

a aby Lukovany zůstaly alespoň na takové úrovni jaké jsou

jako bonus pak péče a zvelebování samotné obce a jejího okolí a to ostatní.

Až půjdu k volbám, tak se na ty kandidáty podívám a dám si otázku, který z těch 22 kandidátů to dokáže?

A podle toho je budu vybírat.

Pokud je neznáte, můžete udělat to co dělám já, zazvoňte u sousedů a poptejte se jich a zároveň jim řekněte co víte vy o kandidátech, které znáte vy a poté vyberte podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tato volba nebude snadná, stejně jako na nové zastupitele nečeká snadné období, proto bychom měli vybrat ty nejlepší z nás lukovańáků, to znamená z těch, co máme v občance místo bydliště Lukovany!

O náplavách.

V první části pamfletu se nachází zvolání „Tak nevěřte lidem, kteří tu žijí krátce“

I tuto část šifry mi trvalo chvíli rozkódovat.

Míří autor na kandidáty co jsou zde krátce?

Jaké časové období by tu měli být?

Někdo tvrdí že to myslel na mě, někdo jiný mi řekl že mě asi ne, že jsem tu již deset let. A jaká je dostatečně dlouhá doba aby člověk mohl rozhodovat o místě kde žije, kde je hlášený?

Každopádně, sice xenofobie je v tomto období v Česku v módě, ale nechápu její přínos.

A hodně lidí tento výlev vyděsil, protože nebudu daleko od pravdy, když řeknu opravdu narozených v obci Lukovany nebude opravdu až tak moc.

Zaplňujeme místa po těch co se zde sice narodili, ale nechtěli zde zůstat.

Díky nám zpeněžili své majetky buď oni sami nebo jejich příbuzní a obec se díky nově příchozím lidem může rozvíjet.

Krásný příklad toho o čem mluvím byl výlev kandidáta „Mládí vpřed“ Tomáše Králíka, který mš před časem v Lukovanské hospůdce osočil že jsem náplava a že nám ukáže!

Shodou okolností dům ve kterém bydlím jsem koupil od jeho babičky.

Bylo jí líto ho prodat, ale většina dětí již své bydlení měla, starat se o dva domy bylo náročné a její vnuk Tomáš Králik o něj neprojevoval zájem.

Byť na krásném místě byl v dezolátním stavu a její vnuk odešel do města za snazším životem.

V městě jsou byty kde se člověk nemusí o nic starat, rychleji se dostane do práce, pokud není divadelní typ, na každém rohu hospoda a když se něco stane, je i snazší přístup k sociálním dávkám kdy stát uhradí veškeré náklady na bydlení a ještě zbude i na trošku alkoholu.

Jeho dědeček s babičkou za inkasovné peníze tak tak opravili alespoň nejnutnější na baráku, protože Tomáš hned natáhl ruku a zinkasoval peníze na své první auto.

Pak byl viděn některé víkendy s partou výrostků po obecních zastávkách mezi rozbitým sklem a zmačkanými vajgly po zemi.

Před časem se přistěhoval zpět k babičce, protože mamahotel(pardon babahotel) je asi nejlepší způsob bydlení.

Je toto způsob života který opravňuje člověka k nějakým privilegiím a k nějakým vyšším právům?

Vedle toho my, náplavy, jsme přišli za těžším venkovským životem, často jsme tomu obětovali nejen životní úspory ale i peníze, které ani nemáme(hypotéky), či někteří se jen přestěhovali za svými životními partnery, jsme pevně s tímto místem svázáni.

Jen jsme vystřídali ty, co zde nechtěli žít a rozhodli jít někam jinam a zaplnili jsme po nich prázdné místo za cenu kterou nám nabídli a my ji akceptovali.

Je toto co nás činní méněcennými a lidmi s menšími právy než těch pár, co se zde narodila?

Nemůžeme přibouchnout dveře babičce před nosem a říct ahoj, jdu jinam kde kde je život snazší, nebo prodat nějaký majetek který jsme zdědili dát si panáka a říct, jdu to zkusit znovu jinam.

Jsme svázáni pevně s touto obcí, možná stejně pevně, jako byli svázáni lidé se svou zemí před reformami Marie Terezie, která zrušila nevolnictví.

Následují odkazy na dokumenty, po kliknutí se zobrazí