Lukovanská Drbna

Místo pro život

Zastupitelstvo
a rozložení sil v zastupitelstvu

Akce v Lukovanech

Zápisy z veřejných zasedání zastupitelstva

Lukovanská Blanka(souhrně o kanalizaci)

Odkazy na místní spolky

O projektu


Lukovanský spolek



Rychlá studie proveditelnosti

Investice kanalizace a ČOV: aneb na stránkách obce není po letech tichého plánování ani projekt, ani rozpočet, žádná cifra! Tak se pokusme o vlastní čísla. Stočné na příkladu z nedaleka:

Obec Stanoviště se rozhodla vybudovat kanalizaci a ČOV bez SVAK, plně ve své režii, vlastním dohledem nad výstavbou, výběrem zhotovitele a konečně i vlastním provozováním. Opustili původní myšlenku společné ČOV s dalšími obcemi a přečerpáváním, původně pod taktovkou SVAK. V současnosti tamní obec účtuje stočné paušálem na osobu a rok v ceně 1.200,- Kč. Tj. za předpokladu rozpočítaného vypuštěného množství 29 m3/rok/osobu Konečná cena stočného pak činí 41,38 kč/m3 (a nutno podotknout, že tato cena stočného je při porovnání s jinými obcemi provozujícími si vlastní ČOV spíše ta vyšší, lze se jen domnívat, zda kvůli splácení úvěru či vytváření vyšších rezerv?)

Odkaz: http://www.stanoviste.cz/cov-a-splaskova-kanalizace/

Toto stočné dle zákona generuje i rezervy na obnovu kanalizace a ČOV do budoucna a logicky předpokládám, že i obci přináší prostředky na provoz, čímž získávají i další doplňkový zdroj na mzdy zaměstnance pro obec, který se nestará jen o ČOV v rámci své pracovní náplně (jinými slovy, mají nějakou tu kačku na podporu pracovní síly v rámci obce, tedy neplatí zaměstnance SVAK, který udělá jen to nutné na ČOV či kanálu a odjede).

Pokud použijeme stejné parametry, tj. generované množství odpadních vod za osobu a rok i v Lukovanech, tj. 29 m3 a při ceně stočného u SVAK Ivančice 51,80,- Kč/m3 (http://www.svazekivancice.cz/cena-vodneho-a-stocneho/ds-1005/p1=1006), tedy ceny stočného vyšší o 10,42 Kč/m3 než u příkladu ve Stanovištích, činí rozdíl na obyvatele za rok něco přes 302 Kč. Při počtu obyvatel v Lukovanech 629 se jedná o sumu 190.071,- Kč za rok. Při předpokladu životnosti kanalizace a ČOV 20-ti let, se jedná o částku již 3.801.424,- Kč (růst cen je zanedbán).

Odkaz: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/5897/lukovany/pocet-obyvatel/

Jedná se jen o teoretický model, provozní náklady budou hodně záviset na paramenterch kanalizace, tj. množství čerpadel, čerpaném množství odpadních vod, počtu záložních čerpadel, ale třeba i terciálním dočištění vzhledem k možnému ohrožení spodních vod (souvisí s umístěním ČOV?), poruchovosti atd. , což je kapitola také sama pro sebe.

Nicméně, pokud by si ČOV a kanalizaci provozovala naše obec sama a dala si stočné stejné jako SVAK, generuje do obecní pokladny jen vyšším cenovým rozdílem (o cca 10 kč za m3 splaškové vody) necelé 4 milióny za dvacet let. Hodně nebo málo na malou obec? Tyto prostředky by zůstaly obci, nebo občanům, poku by bylo stanoveno stočné nižší. Je třeba být úpřímný, že SVAK nezajišťuje jen bežnou správu provozu ČOV a kanalizace, ale i řídící a odborné funkce a za to se platí. A to je jedna z polemik, která mi v obci chybí, zda-li malá obec némá ve svých řadách osobou schopnout dělat starostu za více než 40-tisícový plat, který by byl schopen v rámci své funkce zajistit průběžný servis čerpadel, odběr vzorků, měření vypouštěných odpadních vod na výtoku z ČOV atd., prostě se občas obléci do modráků a nebo něco nastudovat z vodárenství a vyplnit nějaký ten formulář? A nebo si plat ponechat, být uvolněný starosta v klidu a delegovat to třeba na onen SVAK? Pokud ano, tak musí tyto služby nakupovat a chtít od občanů na stočném o 190 tis. Kč za rok více. Možná je to tak dobré, ale k tomuto závěru mi chybí ta diskuze.

Celkem by obec na stočném vybrala při paušálu 29 m3/rok/soba a při stočném jak SVAK cca 945 tis. Kč vč DPH za rok. Zajímavá cena, ale zároveň cena hrozně malá při cifrách předpokládané investiční sumy, která ještě nedávno oscilovala kolem 110 mil. Kč, nyní je tedy o 40% ménší, ale i tak. Bez dotací se tedy nehnem!!! Je otázkou, zda-li donoři dají dotace, když jednou z podmínek je ochrana místních zdrojů podzemní vody (v rámci změny klimatu roste tlak na ochranu těchto zdrojů, třeba i nevyužívaných, včetně těch malých) a dotace na odkanalizování a čištění odpadních vod nesmí tuto vyžadovanou strategii narušit. Jak toto rychlou investicí chtiví zástupci naší obce a SVAK doloží bez posudku, když v údolí pod plánovanou ČOV jsou hned vedle tři již plně platné a provozované studny s pitnou vodou zásobující průmyslový podnik v Zakřanech nevím. Nejen že je potenciálně ohrožen vydatný zdroj pitné vody, který může být jednou strategický pro obec, ale jedná se i o nadobecní záležitost a v ten okamžik se u dotací posuzuje i onen Plán rozvoje vodovodů a kanalizací o kterým již úředně z kraje víme, že současná varianta je sice v rozporu s tímto plánem, ale na kraji, světe div se, jej nepovažují za závazný, tedy jen doporučený. Leč problém je, že pokud budeme chtít dotace, tak donoři tento soulad, tedy řídit se doporučením, vyžadují. Na rozdíl od Lukovan to má svou logiku, proč posílat peníze někam, kde není prokázána koncepčnost, tedy klady a zápory ekonomické versus ekologické...

Související odkazy:

Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?

Spor o vodovody a kanalizace v Jihlavě se táhne přes pět let


Na hlavní stranu